Uživatel nepřihlášen
Osobní názory jednoho pisálka
RSS kanál blogu
Píše: Gera - Rubrika: Blogy
Blog nevyjadřuje názor redakce Zing, více zde.
Osobní názory jednoho pisálka

Za závojem zlaté a černé

Středa 22.2.2017 20:30 - Autor: Gera
To se mi líbí

Za závojem zlaté a černéTřeskot skla a tisícero střepů. Naražená záda a krvavé skvrny. Pocit bezmoci. Kyslík se pomalu ale jistě přestává dostávat do plic. Poslední pohled na tvář milované osoby. Hlaveň pistole. Smrt. Mumlání doktorů. Pišťivý tón rotující čepele kotoučové pilky. Zvuk neuročipů vkládaných do umírající tkáně. Kůže se stává kovovou slitinou. A člověk na operačmím stole se stává něčím víc. Jak daleko až může zajít...?
(Následující článek je recenzí na verzi Deus-Ex: Human Revolution Director's Cut)

"I never asked for this..."

Stejně jako se valná většina čtenářů tohoto článku pravděpodobně nikdy nijak zvlášť neprosila o tuhle pět a půl roku opožděnou recenzi, ani já nijak zvlášť netrval na tom, že potřebuju nutně zavadit o další klasiku moderního videoherního průmyslu; přesto jsem si jednoho dne usmyslel přidat si do své STEAM knihovny znovuoživení klasické kyberpunkové série Deus-Ex s podtitulem Human Revolution. Jak že to dopadlo? Postačí-li vám znát pouze můj značně zestručněný názor na věc, pročtěte si několikrát první překombinovanou větu tohoto odstavce; mé závěry v ní eventuálně naleznete. Deus-Ex: Human Revolution Director's Cut je totiž vskutku jedním z novodobých klenotů interaktivní zábavy. Pokud vám však takovéto shrnutí o jedné větě nestačí k tomu, aby vás dostatečně přesvědčilo k případnému zakoupení tohoto mistrně vyvedeného, výtvarně unikátního a tematicky místy dechberoucího díla, nezbývá nic jiného, než se spolu se mnou ponořit do hlubin následujícího textu.

Tmavozlatý svět

Deus-Ex: Human Revolution je již na první pohled uchvacující. Zapomeňte na realistickou grafiku a postavy s mimikou natolik věrohodnou, že strašidelnému údolí byste se během několikaminutové konverzace po jejich boku nevyhnuli (pokud nevíte, o čem je řeč, pomůže tetička Wikipedie); svět Human Revolution a celkový umělecký dojem, kterým vyzařuje, je totiž založen na výjimečné výtvarné stylizaci. Již z úvodní animace na člověka nevyhnutelně promluví jedinečná atmosféra, která hru neopustí až do samotného konce; a to je vzhledem k herní době, která se může pohybovat i kolem 30 hodin na jedno projití, docela obdivuhodný úspěch. Barevná paleta dominována zlatou a černou, protkaná neorenesančními motivy v kombinaci s klasickým kyberpunkem, pak dodává hře nepopsatelnou uměleckou kvalitu. Deus-Ex je moderním obrazem; olejomalbou na křehkém plátnu z křemíku a neonových světel, které by jediný umělecký přehmat, jediné nemoudré rozhodnutí, mohly roztříštit na stovky drobných kousků.

Unikátní pohled na jednu ze tří hlavních lokací, čtvrť Hengsha v blízkosti Šangaje
Unikátní pohled na jednu ze tří hlavních lokací, čtvrť Hengsha v blízkosti Šangaje
Úroveň detailů v místnostech roztroušených po celém herním světě je místy dechberoucí
Úroveň detailů v místnostech roztroušených po celém herním světě je místy dechberoucí

Navzdory všem představám o možné jednotvárnosti takovéhoto grafického zpracování však tým Eidos Montréal dokazuje nonšalantně pravý opak. Záměrně výrazná a silně harmonizovaná vizuální stránka mistrně umocňuje pocit většího existujícího světa, přičemž jednotlivé lokace, které v průběhu hry navštívíte, se díky četným detailům a rozličným architekturálním rozhodnutím od sebe odlišují dostatečně na to, aby se monotónnost nikdy nedostavila. Městské čtvrti a početné interiéry budov pak působí nejen realisticky a logicky koherentně, nýbrž rovněž představují komplexní spletence, jejichž průchod nabízí příležitosti různým herním stylům. Adam Jensen, vysloužilý policista s očividnou rakovinou hrtanu a protagonista celého příběhu, tak může v rukou hráče ke každému problému přistoupit hned několika způsoby – svět Deus-Ex: Human Revolution se snaží počítat se všemi z nich, aniž by přitom působil přespříliš vyumělkovaně.

Syntetická symfonie

Pokud by snad grafická stylizace nestačila k tomu, aby okamžitě upoutala hráčovu pozornost během prvních několika minut, nenechává Deus-Ex: Human Revolution dlouho čekat na své pomyslné eso v rukávu: hudbu. Samotná vizuální stránka totiž člověka zdaleka nepoznamená tolik jako celkový audiovizuální kabátek. Michael McCann, hlavní a snad i jediný skladatel hudebního doprovodu, odvádí naprosto brilantní práci, a to natolik, že se se svým hlavním tématem hry nesoucím název "Icarus" (viz níže) může bez jediné námitky porovnávat s mistry muzikanty moderních médií; jako příklad kvality mohou posloužit Jesper Kyd a jeho "Ezio's Family" či Jeremy Soule a "Song of the Dragonborn". Ano, jedná se o skutečně ikonický počin.

Po zvukové stránce představuje Deus-Ex specifickou kombinaci syntetizátorů, která se však příležitostně prolíná s aspekty atypickými pro žánr vědecké fikce. Housle či vícehlasé chorály však nikterak nenarušují celkovou atmosféru hry, a naopak se spolupodílejí na její unikátnosti. Hudební design obecně je pak na velmi obstojné úrovni. Jednotlivé motivy jsou podvědomě snadno rozeznatelné a zaznění těch či oněch tónů představuje pro hráče jasnou indicii ohledně jeho situace. Herecké obsazení je poté vynikající, přestože jednoznačným vítězem soutěže o nejzapamatovatelnější výkon není nikdo jiný, než představitel hlavního hrdiny Elias Toufexis a jeho nezaměnitelný chraplák. Vynikající audiovizuál však zdaleka není to poslední, čím Deus-Ex: Human Revolution zaujme a nepustí...

Trans[h+]umanismus v praxi

Už při sledování úvodního cinematicu člověkem projede zvláštní pocit. Mrazení na zátylku. Záchvěvy znepokojení. Iracionální strach smíchaný s racionální skepsí. Svět Deus-Ex by svým dichromatickým uměleckým pojetím nemohl být od toho našeho vzdálenější; a přesto ve chvíli, kdy páteř protagonisty prolétává tvrzeným sklem, jako by každý z tisícera střepů představoval úlomek nastavovaného dystopického zrcadla. Většina her sice relativně uspokojivě poskytuje odpovědi na své otázky – jen málokterá hra však dovede pokládat takové otázky, nad kterými je radost se zamýšlet. Deus-Ex ale v tomto bodě exceluje díky svému zaměření na reálný vědecký fenomén: transhumanismus, tedy víru v nezbytnost využití moderních technologií k vylepšení (augmentaci) lidských fyzických a mentálních schopností či k odstranění nedostatků běžné lidské schránky, která je tímto intelektuálním hnutím považována za křehkou a nedokonalou. Podstatou příběhu pak není nic víc a nic míň, než prostá, avšak esenciální otázka každého z nás: Co znamená být člověkem? Co nás definuje? Co nás dělá lidskými? Jak daleko můžeme zajít, aniž by mlhavá definice lidství zůstala neporušena? Spletité koridory kyberpunkového světa pak v sobě skrývají mnohé texty a úvahy, jež nabádají nejednoho jedince k zamyšlení.

Není všechno zlato, co se třpytí...

Až do této chvíle z tohoto osobního názoru – vskutku, koncept mého blogu se za sedm let jeho existence stále nezměnil – vyznívá, že Deus-Ex: Human Revolution Director's Cut snad není co vytknout. To je však bohužel jedinou výtku daleko od pravdy. Director's Cut se snaží nabídnout vrcholný zážitek z původní hry tím, že fakticky adresuje veškeré problémy kritizované v recenzích prvotní verze (bossfighty lze nově projít bez jediného zmáčknutí spouště). Učinil však zásadní chybu, když do hry zakomponoval příběhové DLC The Missing Link – nechte mě domluvit! –, a to bez jakékoliv možnosti tento rozšiřující obsah přeskočit. Ve svém důsledku se totiž jedná o záležitost nepředstavitelně iritující, jelikož onen takzvaný "chybějící článek" ve hře nejen že nechyběl (nikterak neovlivňuje hlavní příběhovou linii, naopak dává drze tušit své relevantnosti až při hraní dalšího pokračování série), nýbrž svým počátkem flagrantně narušuje tempo hry tím, že Jensenovi dočasně odebere všechna vylepšení, které jste do něj tak pracně cpali, a to na celých pět hodin svého trvání. Na konci sice všechno dostanete zpět (tedy pokud nepřehlédnete malý trezor umístěný hned vedle kapsule, která vás z toho zpropadeného DLC dostane pryč!); nic to ale nemění na faktu, že se tím z metaforických elegantních džínů, ze kterých by se tu kdekdo za normalizace uslintal, stává ona podívná moderní módní záležitost s nevkusnými trhanci na nevhodných místech.

Deus-Ex: Human Revolution Director's Cut však i nadále zůstává mistrovským dílem, pro než násilné zakomponování The Missing Link představuje jediné nepatrné klopýtnutí na cestě do síně videoherní slávy.

Deus Ex: Human Revolution na PC, PS3, Xbox 360, Wii U Hodnocení hry
Skóre hry 9 9/10
Deus Ex: Human Revolution
» Více o hře
Líbí se mi
  • Unikátní umělecké zpracování kyberpunkového světa
  • Vysoce stylizovaný vizuál
  • Videoherní soundtrack, který vás v nejlepším dostane na kolena
  • Svoboda postupu v rámci jednotlivých misí
  • Rozmanité vedlejší úkoly
  • Počet zbraní a použitelného vybavení
  • Brilantně sepsaný příběh, který mnohdy pobízí k zamyšlení
Vadí mi
  • The Missing Link je pěstí na oko v jinak téměř bezchybné hře
Verdikt: Deus Ex: Human Revolution Director's Cut je brilantním RPG, jehož komplexní kyberpunkový svět, unikátní umělecké zpracování, vyvážená hratelnost a tématicky provokativní příběh představují téměř bezchybný zážitek. Jedinou vadou na kráse je pak snaha tvůrců nacpat do hry náznaky budoucího směru série. Nevlastníte-li však stále kopii této hry, nemohu jinak než směle doporučit!
Tisk
Hodnocení:
( Zbývá 6 hlasů pro zveřejnění hodnocení ) Ohodnoťte článek kliknutím na hvězdičku.
 

Napsat nový komentář

Komentář k blogovému článku Za závojem zlaté a černé
Pro psaní musíte být přihlášen.
[+] Smajlíci
:gun: :-) 8-) ;-) :angry: :-D :lol: :dance: :thumbup: :shock: :-( :nah: :lala:
Gera    Děkuju za reakci! (Po všech těch letech je tady v komentářích nějaký mrtvo... ;-) ) Jsem rád, že se recenze líbila, a ještě raději, že se očividně můžeme shodnout na hodnocení. Deus-Ex se pro mě díky tomuhle stal srdcovkou, Elias Toufexis jedním z mých nejoblíbenějších dabérů a na to, až si zahraju Mankind Divided, se nemůžu dočkat! :-)Geragera348    2.3.2017 19:04 Gera

@ odpověď na komentář od cajteekanee:Děkuju za reakci! (Po všech těch letech je tady v komentářích nějaký mrtvo... ;-) ) Jsem rád, že se recenze líbila, a ještě raději, že se očividně můžeme shodnout na hodnocení. Deus-Ex se pro mě díky tomuhle stal srdcovkou, Elias Toufexis jedním z mých nejoblíbenějších dabérů a na to, až si zahraju Mankind Divided, se nemůžu dočkat! :-)

cajteekanee napsal:Dobrá recenze. Já hrál jen původní verzi asi půl roku zpátky a byl jsem unešen.

cajteekanee    Dobrá recenze. Já hrál jen původní verzi asi půl roku zpátky a byl jsem unešen.cajteekaneecajteekanee25741    22.2.2017 21:24 cajteekanee

Dobrá recenze. Já hrál jen původní verzi asi půl roku zpátky a byl jsem unešen.